Damarovníky jsou mohutné, pomalu rostoucí stromy s tvrdým dřevem a výrazně aromatickou pryskyřicí, rostoucí zejména v Indonésii, Malajsii, Sumatře, Indii a Nepálu. Naše damarová pryskyřice se vyznačuje vysokou kvalitou, čerstvostí a svěžestí a určitě si jí na první pohled zamilujete.
Vykuřování DAMARY:
- jemná, svěží, citrusově sladká a lehce dřevitá vůně s euforizujícími a projasňujícími účinky na tělo, duši i mysl
- odstraňuje negativní energie a poskytuje před nimi účinnou ochranu
- čistí, léčí a hojí na všech energetických úrovních
- pozvedává ducha a vnáší světlo do temnoty
- zbaví vás smutku, melancholie, beznaděje, úzkostí i depresí
- spojí vás s vyšším vědomím, duchovní říší a bytostmi světla a obklopí vás vysokými vibracemi lásky a harmonie
- stimuluje dobrou náladu, chuť a radost do života
- dobře se mísí s kopálem, kafrem, elemi, kadidlem, mastixem, růží, rozmarýnem, šafránem a myrhou
Damara je spojena se Sluncem, jarem, elementem vzduchu, s hinduistickým bohem Višnu a znameními zvěrokruhu Blíženci, Váhy a Vodnář.
Náš tip: damaru můžete vykuřovat kdykoliv, když máte pocit nedostatku světla a tepla. Ideální vůně pro jarní očištění a harmonizaci vás i vašeho okolí. Přidává se do směsí pro posílení lásky, harmonie, štěstí, koncentrace a duševního jasu. Krásně hoří v kadidelnicích na uhlíku i ve vykuřovacích píckách.
Příslušenství k dokoupenízobraz vše
Alternativní zboží
Vykuřování je tak staré jako samotné používání ohně. Již v nejranějších dobách lidé spalovali vonné dřevo, pryskyřice a rostliny, které našli ve svém okolí.
Pravděpodobně to byla z počátku náhoda. Někdo do ohně vhodil kus smolného dřeva a objevil při tom příjemné aroma a pozitivní účinky kouře. Jantar je pravděpodobně jedna z prvních vykuřovacích substancí, jež byly v době ledové přidávaný do ohnišť v jeskyních.
Jak bylo zjištěno u národů, které doposud praktikují „primitivní" způsob života, měli také první uživatelé vykuřovacích substancí ještě velmi vyvinutý a jemný čich. Byli schopni ucítit zvířata, blížící se bouři, nebezpečí či vzdálený oheň. Rozlišili dobré potraviny od jedovatých. Používali čich na čistě praktické účely.
Poté následovalo používání rostlin k rituálním, magickým a náboženským účelům. Bylo součástí každodenního života předtím, než se vykuřování poprvé rozvinulo v kultuře. Byly nalezeny asi 60 000 let staré hroby neandrtálců, kteří byli pohřbeni spolu s květinami a bylinami, zjevně proto, aby jim byla usnadněna cesta na onen svět.
Lidé si tedy již před mnoho tisíci lety byli vědomi, že různým rostlinám jsou vlastní jiné účinky. A tak začaly být tyto rostliny používány k rozličným účelům: jako stimulační, omamné a léčivé prostředky, jako obětiny, jako most do světa bohů a též pro kosmetické účely. Je potěšující, že staré kultury zcela nezávisle na sobě učinily podobné objevy a zkušenosti s účinky jednotlivých rostlin.
Šamani a léčitelé po celém světě věděli o tom, že určitá pryskyřice a byliny způsobují změny vědomí. Pomocí hořícího dřeva, pryskyřic a rostlin se odesílala poselství ve formě proseb, vzývání a zaklínadel. Byly to první vědomé činy cílené k léčebným, magickým a náboženským účelům. K ovlivnění lidských osudů, dosažení zdraví, blahobytu a štěstí.
Doklady o rozvinuté kultuře, v níž se praktikovalo vykuřování a která kvetla v době asi 7200 let před naším letopočtem byly nalezeny ve Skandinávii: malé kusy kuřidla ve formě koláčků, které při spalování šířili vůni aromatických pryskyřic. O několik tisíciletí později už byla praxe vykuřování neodmyslitelně spjata s náboženským a kulturním životem antických civilizací.