Ganga je nejposvátnější hinduistická řeka, protékající Matkou zemí a je životně důležitá pro milióny obyvatel, žijících podél jejího toku. Během jarních posvátných rituálů se Indové v Ganze koupou pro rituální očištění, ochranu, odpuštění hříchů a posílení zdraví.
Vykuřování šamanské směsi Ganga:
- ochrana, očištění, posílení, zdraví, léčení, milosrdenství, klid, čistota, zbožnost, meditace
- pryskyřičně balzámovitá vůně dřevin a vzácných vysokohorských bylin rozproudí vaši energii a povzbudí mentální sílu
- odstraňuje stres a negativní energie
- bohyně Ganga je symbolem nejvyšší ctnosti a pomáhá nám zbavit se svých chyb a očistit se od hříchů
- Ganga směs je vhodná ke všem rituálům spojených s elementem vody, jejím symbolem je žlutá barva (žluté oblečení, žlutě zbarvené pokrmy - např. rýže se šafránem, žlutá výzdoba - a to zejména na jaře v čase jarní očisty) a dle znamení zvěrokruhu je vhodná pro všechna vodní znamení: rak, štír, ryby
Náš tip: při vykuřování si představujte, jak stojíte pod proudem vody a všechny vaše nahromaděné emoční nečistoty se splachují do odpadu.
Složení: cedrové a cypřišové dřevo, pryskyřice borovice, hořčičné semínko, žlutodřev, exotické koření, vzácné nepálské vysokohorské byliny aj....
Příslušenství k dokoupení
Alternativní zbožízobraz vše
Vykuřování je tak staré jako samotné používání ohně. Již v nejranějších dobách lidé spalovali vonné dřevo, pryskyřice a rostliny, které našli ve svém okolí.
Pravděpodobně to byla z počátku náhoda. Někdo do ohně vhodil kus smolného dřeva a objevil při tom příjemné aroma a pozitivní účinky kouře. Jantar je pravděpodobně jedna z prvních vykuřovacích substancí, jež byly v době ledové přidávaný do ohnišť v jeskyních.
Jak bylo zjištěno u národů, které doposud praktikují „primitivní" způsob života, měli také první uživatelé vykuřovacích substancí ještě velmi vyvinutý a jemný čich. Byli schopni ucítit zvířata, blížící se bouři, nebezpečí či vzdálený oheň. Rozlišili dobré potraviny od jedovatých. Používali čich na čistě praktické účely.
Poté následovalo používání rostlin k rituálním, magickým a náboženským účelům. Bylo součástí každodenního života předtím, než se vykuřování poprvé rozvinulo v kultuře. Byly nalezeny asi 60 000 let staré hroby neandrtálců, kteří byli pohřbeni spolu s květinami a bylinami, zjevně proto, aby jim byla usnadněna cesta na onen svět.
Lidé si tedy již před mnoho tisíci lety byli vědomi, že různým rostlinám jsou vlastní jiné účinky. A tak začaly být tyto rostliny používány k rozličným účelům: jako stimulační, omamné a léčivé prostředky, jako obětiny, jako most do světa bohů a též pro kosmetické účely. Je potěšující, že staré kultury zcela nezávisle na sobě učinily podobné objevy a zkušenosti s účinky jednotlivých rostlin.
Šamani a léčitelé po celém světě věděli o tom, že určitá pryskyřice a byliny způsobují změny vědomí. Pomocí hořícího dřeva, pryskyřic a rostlin se odesílala poselství ve formě proseb, vzývání a zaklínadel. Byly to první vědomé činy cílené k léčebným, magickým a náboženským účelům. K ovlivnění lidských osudů, dosažení zdraví, blahobytu a štěstí.
Doklady o rozvinuté kultuře, v níž se praktikovalo vykuřování a která kvetla v době asi 7200 let před naším letopočtem byly nalezeny ve Skandinávii: malé kusy kuřidla ve formě koláčků, které při spalování šířili vůni aromatických pryskyřic. O několik tisíciletí později už byla praxe vykuřování neodmyslitelně spjata s náboženským a kulturním životem antických civilizací.